úterý 30. června 2015

#266 Musíme si pomáhat

Jsme tři bratři a jsem za to rád. Hlavně za to, že jsem tři. Myslím, že i díky tomu máme za sebou spokojené dětství (ale i pošťuchování pochopitelně patřilo k věci). Máma pochází z deseti sourozenců, takže jsme vždy byli obklopeni širokou rodinou. Bratrance a sestřenice bych sotva dopočítal a jejich děti už vůbec ne (což mi připomíná, že bych měl pohnout s rodokmenem). Někde jsem četl, že Řekové zvládají (zvládali) ekonomickou krizi díky své rodině, že kdyby se něco podobného stalo v jiné evropské zemi, mohli by její obyvatelé narazit tvrději. Ovšem nejde jen o krizové momenty. Mně už bylo pomoženo, takže již s radostí vyrážím pomáhat se stavbou domu bráchovi. Prostě jak jednou čuchnete k maltě, tak už vám není pomoci. Pochopitelně se nezapomeňte v rodině poohlédnout po panu Lorencovi.


Žádné komentáře:

Okomentovat