čtvrtek 16. ledna 2014

#125 Houževnatost

Houževnatost je především vlastnost materiálů a je to schopnost zůstat nepoškozen například při nárazu. V přeneseném významu slova je to pozitivní lidská vlastnost vyjadřující odolnost, neúnavnost, bojovnost, nezdolnost, neohroženost, nezlomnost a schopnost jedince vytrvat ve snaze dosáhnout zvoleného cíle, i když jsou mu do cesty kladeny překážky.
Jak může tohle dělat radost, ptáte se? Já si totiž před několika minutami sedla k počítači, abych napsala svůj dnešní příspěvek pro 1000 věcí, které mně dělají radost, aniž bych ještě věděla, o čem to bude. Měla jsem v hlavě dva nápady a pořád jsem si mezi nimi nemohla vybrat. A, popravdě, v hlavě nebyl vhodný úvod ani pro jedno téma. Jak jsem tak seděla, hleděla do země a přemýšlela, všimla jsem si, co zrovna dělá miminko. Vykramařil si z hraček Staršího velký balon a chtěl ho chytnout. Připlazil se k němu (zatím neleze po čtyřech, ale plazí se jako indián), sáhl na balon a ten se zase o kousek odkutálel. Znovu se připlazil k balonu a ten mu zase o kus utekl. A tak pořád dokola. Neuvěřitelně dlouho a vytrvale se Mladší plazil křížem krážem pokojem, kam se zrovna balon odkutálel, a naháněl ho.
Přemýšlela jsem nad tím, jak jsou děti neskutečně houževnaté a trpělivé. Neúnavně se znovu a znovu pokoušejí posadit, postavit, udělat krok, postavit kostku na kostku, navléknout kroužky na tyčku, prostě cokoli, co se zrovna rozhodly udělat, tak dlouho, dokud se jim to nepovede. Je zajímavé pátrat po tom, kdy se z nás ta dětská houževnatost vytratila, že v dospělosti máme tendence všechno po pár nevydařených pokusech vzdát. Kdybychom byli trpěliví a houževnatí jako děti, dosáhli bychom mnohého, co bychom si zamanuli. Možná se snažíte být nezdolní a jen tak nevzdáte a nezkusíte to desetkrát, ale čtyřicetkrát, ale troufám si říct, že tu nekonečnou dětskou vytrvalost v sobě už nemá nikdo z nás (snad jen ti chudí duchem, kteří zůstanou dětmi navždy). A kdyby se daly děti tak snadno odradit neúspěchem, jako to děláme my dospělí, zřejmě nikdy by se nenaučily chodit, číst, zapínat knoflíky, zavazovat si tkaničky a podobné záludnosti dětství. Ale ony naštěstí bojovné a nezlomné jsou.

Nezbývá, než je obdivovat a třeba se jimi inspirovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat